Kronika EX 05
Když bylo před Rákosníkovými narozeninami 40 let, začal jsem mu připravovat dárek. Jak mě napadlo tak jsem psal paměti ze starších dob a začátků kapely Aberace, Daniels, EX 05... V poznámkovém bloku jsem smažil text a psal jako o život. Původně jsem s tím nic nezamýšlel, ale pak najednou při převodu do stran a přidáním fotek, z toho vznikla centimetrová kniha... No nakonec jsem v září 1997 předal Jirkovi KRONIKU EX 05 a dostalo se mi všeobecného velkého ohlasu, že je to hezké vzpomínání a kdesi cosi... Tak jsem to nějak průběžně dolaďoval tím, že jsem připisoval kapitoly dál a dál, až jsem došel asi k roku 2000. Pak jsem nějak už přestal zapisovat. Shrnu-li to, to pravé první vzpomínání je opravdu docela hezké a má humor i kouzlo pro toho, kdo ví o čem to je nebo bylo. Naopak tehdy současnost je poměrně osobní a není to čtivé, jsou to pouhé úvahy a tak trochu i mindráky z kapely, z toho jak nám to v mezidobí někdy zrovna moc nešlo ap.... Už jsem jednou psal, že čas je nejlepší zrcadlo a tak mi to je dnes jasné. Vrátit se a dokončit KRONIKU EX 05, ale s tím, že ty dobové žvásty vyhodím a spíše historicky shrnu dalších více jak 10 let činnosti, na což se moc těším. Honza mi slíbil tu nejhorší práci a sice, že přepíše kroniku, abych to mohl dodělat znovu a připsat úpravy. Pro dokreslení jsem Vám nechal v rubrice obrázky KRONIKY původní, která asi takto nějak vypadala. Tady je na tom krásné to posuzování aktivit člověka a proto jsem chtěl zdokumentovat vše, co se děje a dělo, abych sobě i jiným připoměl ukázku těchto činností.
Jsou to přeci věci, které nemusejí existovat a přesto je děláme, nebo je chceme mít. V člověku je skrytý pocit - který někdy může působit jako krasomilství... narcisismus.... patos... ale na druhou stranu, kolik lidí dokáže napsat dobrou báseň, smysluplný text ap. Je přeci mnoho lidí, kteří jen poslouchají a nechávají se vést, nechávají si hrát... oni to nemusí umět ovládat, prostě někdo tančí, někdo jen sedí, někdo jen poslouchá, někdo tvoří... každý kolik mu bylo dáno.