Básničky? Ani nevím, že bych ve škole nějakou básničku napsal pro holky. Za to si pamatuju, že jsem kreslil komiksy s texty a obrázky. Téma to bylo třeba o spolužákovi, jak prodávají  doma na kšeft štěňata, no vlastně to byla moje první satira... Pak jsem až na vojně přišek k textům Hany Hegerové a konkrétně k textu: Lásko prokletá. Tak se mi to zalíbilo, že mě to zřejmě ovlivnilo. Jenže, kluk co mi to ukázal tvrdil, že to napsal on, já to idiot neznal a tak jsem to poslal své dívce s tím, že jsem to pro ni napsal já. Ona to však znala. Pak mě ovlivnily kapely ETC a M. efekt. Moc mě vzala ta identita k inteligentním textům, něco jako vlna hipies chytla tehdy mládež, tak mě připadalo, že nic jiného není: Kainar, Hrabě, Vrba... Pro mě to byla nesmiřitelnost s davem. Do toho Kryl a jeho nemilosrdné smutnění. To na Vás zanechá dojem. Byl ze mě najednou bojovník za tenhle styl, za tuhle dobu, byl jsem najednou velikánskej filosof. A opět: mám pocit dodnes, že to bylo jak v učení. Prožíval jsem to naplno. Mnozí vrstevníci neměli vztah ke spoustě těmto věcem a stačila jim jen muzika jako odlišnost generací. Já jsem si to vzal všechno k srdci a všechno jsem měl rád. Nehrál jsem si na to, že tomu rozumím, já jsem to jakoby studoval a pak předával. Kdybych to tak dříve neuchopil, nebyl bych dnes tam, kde jsem. Mám pocit, že jsem se nikdy nezpronevěřil v textech nějakému kýči a vždycky jsem zůstal věrný hledání těch správných výrazů. Bál jsem se kýče, samozřejmě se udělá pár rýmovaček nebo nějaká sranda, ale myslím, že i tady jsem hlídal nějakou úroveň. Doufám, že se tohle vše dá dokládat. To taky  chci udělat a ty básně dát všanc ostatním na posouzení. Přiznám se, že jsem používal do nových textů mustr své básnické sbírky SLUNCE NA TALÍŘI (viz obal dole), protože taková intenzivní básnická doba je samozřejmě nejlepší, když zažíváte životní zážitky a pády v ten moment. Nyní jsem zjistil,  že vše co šlo nějak zpracovat - jsem zpracoval a využil - a tak si textuju rovnou k dané věci. Poslední takový text vznikl na téma světové krize a tím bych uzavřel básně. Rozmanitost je nádherná věc. Mám strašně rád textování a nejvíc mě baví dělat hodně těžké obraty v textu, kdy pak vypadá nahrávka již hotová jednoduše a když to pak vezmete s textem k písni, zjistíte, že je to složitější. Tohle na tom miluju a opravdu to dělám rád. Uznávám, že některé texty jsou slabší a nemají ten lesk, to se prostě stane. Přesto mám radost z textů, které pokládám za svůj vrchol: např. Nebýt oblohy a hvězd, Zlacení ránem, Čekání na lásku ap. Někdy se mi podaří při zkoušení co vůbec budu zpívat do vzniklé hudby rovnou nazpívat nějaký text přímo z patra.